Národní centrum pro toxické látky

Národní centrum pro toxické látky vzniklo původně jako Národní centrum pro perzistentní organické polutanty na základě smlouvy z listopadu 2006 mezi českým Ministerstvem životního prostředí a Masarykovou univerzitou, aby podporovalo plnění Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech.

Od roku 2006 Národní centrum postupně rozšiřovalo svou expertní podporu nad rámec Stockholmské úmluvy v návaznosti na mezinárodní vývoj a národní požadavky. Od konce roku 2013 tak podporuje omezování úniků rtuti do životního prostředí, od roku 2015 i lidský biomonitoring prostřednictvím národního panelu HBM4CZ a od roku 2021 také hodnocení rizik chemických látek v rámci projektu PARC.  

Národní centrum pro toxické látky je součástí RECETOX Masarykovy univerzity v Brně. V čele Národního centra stojí jeho ředitel/ka, který/á podléhá přímo řediteli centra RECETOX. Činnost Národního centra řídí Rada Národního centra pro toxické látky. Současnou ředitelkou Národního centra je Ing. Kateřina Šebková, Ph.D., M.A.

Rozsah činnosti Národního centra definuje statut, který vydává MŽP. Hlavním úkolem Národního centra  je koordinace  aktivit k chemickým látkám na národní úrovni. Centrum také připravuje a vede projekty (vědecké i aplikační), připravuje dokumenty strategické, osvětové i vzdělávací povahy, a organizuje konference, semináře a letní školy, jak je podrobněji uvedeno v rubrice činnost.

Rada Národního centra

Činnost Národního centra a implementaci Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech v ČR koordinuje meziresortní Rada Národního centra pro toxické látky, zřízená ministrem životního prostředí v roce 2006.

Postavení, složení a činnost Rady jsou vymezeny ve statutu Rady Národního centra pro toxické látky. Rada Národního centra se schází alespoň dvakrát ročně k projednání aktuálních potřeb implementace Stockholmské úmluvy v České republice, k zajištění realizace závěrů Národního implementačního plánu a k meziresortní koordinaci aktivit a úkolů vyplývajících z mnohostranných mezinárodních smluv zaměřených na chemické látky a odpady.

Radě Národního centra je podřízen expertní orgán – Národní panel pro biomonitoring, který zajišťuje věcné a vědecké zapojení České republiky do Evropské iniciativy pro lidský biomonitoring (HBM4EU).

Zasedání Rady se řídí Jednacím řádem a jsou neveřejná. Přehled uskutečněných zasedání najdete zde (samostatný odkaz).

Historie Národního centra

Národní centrum pro toxické látky vzniklo původně jako Národní centrum pro perzistentní organické polutanty (dále jen Národní centrum) na základě smlouvy o spolupráci z listopadu 2006 mezi českým Ministerstvem životního prostředí a Masarykovou univerzitou, za účelem splnění závazků z Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech připraveného a aktualizovaného v roce 2005 v těchto bodech:

Krátkodobý úkol 3.2.1.7: Ustavit Národní centrum pro perzistentní organické polutanty vytvořené z expertů, kteří připravovali Národní inventuru persistentních organických polutantů v České republice a dalších, jako poradní expertní sbor Národního kontaktního místa pro implementaci Úmluvy.

Dlouhodobý cíl 3.2.2.1: Podpořit implementaci Stockholmské úmluvy a obecně implementaci aktivit souvisejících s POPs zlepšením koordinace činností zainteresovaných resortů, a to prostřednictvím Meziresortní komise pro chemickou bezpečnost a Národního POPs Centra.

Národní centrum se tak stalo součástí Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), jako společné pracoviště ministerstva a Masarykovy univerzity. Sloužilo jako podpůrný expertní orgán pro činnost státní správy, který doplňoval vědecké informace, zabezpečoval výzkum a poskytoval národní data. Tuto činnost poskytuje Národní centrum dosud, jak je uvedeno ve statutu.

V roce 2009 byl RECETOX s ohledem na rozsáhlé mezinárodní zkušenosti (projekty Centre of Excellence, APOPSBAL) a kapacity a znalosti, zejména v oblasti environmentální a analytické chemie, oficiálně schválen jako Regionální centrum Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a přenos technologií. 

K činnosti na národní úrovni se tak přidala i mezinárodní úroveň a narostl počet aktivit. Stěžejní akcí, která se pořádá každoročně, je Mezinárodní letní škola, která se koná pravidelně od roku 2005 a také dlouhodobá podpora Globálního monitorovacího plánu Stockholmské úmluvy prostřednictvím provozování monitorovacích sítí MONET v zemích Evropy a Afriky (od roku 2006 a 2008 doposud).