2003-2013: BEZPEČNOST

LIDÉ a TÝMY

Výzkumný program Environmentální chemie vede v tomto období Jana Klánová, která vyvíjí vzorkovací metody pro studium kontaminace volného ovzduší i vnitřního prostředí. Povrchové vody sleduje Branislav Vrana, na analytické metody se soustředí Zdeněk Šimek. Jako první cizinec si svoji skupinu environmentálního modelování zakládá Gerhard Lammel přicházející z Institutu Maxe Plancka. Program Environmentální toxikologie koordinuje Luděk Bláha zaměřený na testování přírodních i antropogenních polutantů v akvatickém prostředí. Jakub Hofman se zabývá znečištěním půd, Klára Hilscherová studuje látky narušující hormonální rovnováhu a Pavel Čupr rozvíjí oblast hodnocení zdravotních rizik.

V tomto období vznikají také dvě společná pracoviště s dalšími ústavy Přírodovědecké fakulty: ve třetím výzkumném programu Fotochemie a supramolekulární chemie se oficiálně připojují Petr Klán a Vladimír Šindelář z Ústavu chemie a ve čtvrtém programu Proteinového inženýrství Jiří Damborský a Zbyněk Prokop z Ústavu experimentální biologie.

VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE, APLIKACE

Na počest významného českého vědce 19. století byla v tomto období za podpory Alfreda a Isabel Baderových na Přírodovědecké fakultě MU otevřena nová pozice Josef Loschmidt Chair. V roce 2003 získal tuto pozici Jiří Damborský, který v roce 2005 založil Loschmidtovy laboratoře. Ty se od roku 2008 staly sdíleným pracovištěm centra RECETOX a Ústavu experimentální biologie PřF MU a v roce 2011 se zapojily i do Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) Fakultní nemocnice u sv. Anny. V roce 2006 založili členové Loschmidtových laboratoří první biotechnologický spin-off Masarykovy univerzity ENANTIS, s.r.o. a v roce 2011 pak softwarový spin-off CaverSoft.

Výzkum pasivních metod vzorkování ovzduší realizovaný v centru od roku 2003 vedl k postupnému rozvoji monitorovacích sítí MONET: nejprve v Česku, pak ve státech střední a východní Evropy, a nakonec v Africe, Asii a Oceánii. Ruku v ruce s tím se v centru budoval environmentální informační systém GENASIS, který veškerá naměřená data zpřístupňuje široké odborné i laické veřejnosti. MONET a GENASIS se pak staly hlavními pilíři spolupráce s veřejným sektorem, zejména sekretariátem Stockholmské úmluvy podepsané v roce 2001 na ochranu lidského zdraví před účinky perzistentních organických látek. Zatímco MONET poskytuje datla o atmosférických hladinách sledovaných látek a jejich dlouhodobých trendech v různých regionech, GENASIS (a jeho verze GMP připravená pro potřeby prezentace globálních dat) zpřístupňuje všechna data pro účely hodnocení účinnosti úmluv. Od roku 2006 centrum poskytuje centrum oficiálně v roli Národního centra pro toxické látky oficiálně poskytuje podporu při implementaci mezinárodních úmluv české vládě a ministerstvům podporu při implementaci mezinárodních úmluv. Aa od roku 2009 v roli Regionálního centra pro budování kapacit a přenos technologií ve střední a východní Evropě podporuje také Programu pro životní prostředí OSN.

VZDĚLÁVÁNÍ

S podporou evropského projektu Centra excelence založilo centrum v roce 2005 tradici každoročně pořádaných mezinárodních letních škol environmentální chemie a toxikologie, která trvá dodnes. Na letních školách se během skoro dvou dekád vystřídaly desítky mezinárodních lektorů a stovky účastníků z celého světa. Také spolupráce s agenturami OSN v oblasti budování kapacit pro analýzu rizik spojených s toxickými látkami v prostředí vyústila v organizaci desítek mezinárodních vzdělávacích akcí, workshopů a praktických tréninků přímo v centru i v partnerských organizacích z celého světa. To si vyžádalo personální posílení Národního a Regionálního centra, v jehož čele stojí od roku 2013 Kateřina Šebková.

PROJEKTY a SPOLUPRÁCE

V roce 2005 byl zahájen sedmiletý výzkumný záměr MŠMT INCHEMBIOL (INterakce mezi CHEMickými látkami, prostředím a BIOLogickými systémy a jejich důsledky na globální, regionální a lokální úrovni), který centrum vybavil instrumentálně a položil základ jeho budoucí interdisciplinární spolupráce s dalšími pracovišti Přírodovědecké fakulty.

V roce 2009 centrum získalo projekt CETOCOEN (CEntre for TOxic COmpounds in the ENvironment) financovaný z Operačního programu Věda a vývoj pro Inovace (OP VaVpI) podporující jeho zásadní expanzi. Během realizace tohoto projektu začíná centrum oficiálně používat název RECETOX a stěhuje se do nově vybudovaného výzkumného a výukového zázemí stávajícího pavilonu D29.