Evropský projekt zaměřený na hodnocení zdraví půd využívá mimo jiné i “citizen science”

Událost Soil Blitz proběhla na bázi takzvané občanské vědy (citizen science), při níž se zástupci širší veřejnosti zapojují do vědecké činnosti. „Soil Blitz je pouze jeden střípek větší iniciativy, která se provádí v rámci mezinárodního projektu Benchmarks. Cílem bylo především vzdělávat a vzbudit zájem u veřejnosti, bonus jsou pak data, která účastníkům dají informace o tom, jak je na tom půda jejich zahrádek ve srovnání s jinými pozemky. Hlavní síla akce spočívala v tom, že všichni zapojení prováděli měření naráz, takže jsou data mezi sebou porovnatelná,“ vysvětluje výzkumník Marek Šudoma.

Cílem projektu BENCHMARKS je vytvořit evropskou síť pro hodnocení zdravotního stavu půd, který by zohlednil různé klimatické podmínky. “Některé nástroje na hodnocení již existují, ale tím, jak jsou v rámci evropské unie půdní charakteristiky variabilní, vytvořit klíč ke srovnání není jednoduché. Je třeba si uvědomit, že půdy, které jsou například v Portugalsku, lze jen složitě srovnávat třeba s těmi ve Skandinávii. A nejde pouze o rozdíl mezi zeměmi, podstatné je samozřejmě i to, zda se jedná o půdu lesní, městskou nebo zemědělskou. RECETOX se v tomto projektu zaměřil právě na půdu městskou,“ dodává Marek Šudoma.

Další aktivitou, do které se RECETOX v rámci projektu zapojil, bylo pořádání workshopu se stakeholdery. I ten byl designovaný tak, aby odpovídal formátu citizen science. „Zatímco obvykle postupujeme tak, že vytvoříme koncept měření, sesbíráme data, která zanalyzujeme a až na závěr se je snažíme komunikovat směrem k veřejnosti, v tomto případě byl postup opačný. Pozvali jsme spoustu stakeholderů z různých skupin, kterých se cíle projektu nějakým způsobem dotýkaly, od farmářů, majitelů zahrad až po lidi z veřejné správy a vědecká komunity a sesbírali jsme od nich podněty. Zjišťovali jsme, jaký mají názor na zdraví půdy, co jsou podle něj nejvážnější problémy, na co bychom se měli zaměřit a jaké jsou bariéry pokroku a zlepšení půdního zdraví. Na základě toho se pak vyprofilovaly hlavní témata, která by chtěli ohledně půdy řešit,“ říká Marek Šudoma.

Výsledky byly pro každou zemi trochu jiné, v České republice například rezonovalo téma zastavování a nakládání s půdou. „V době, kdy se potýkáme s velkým množství dezinformací, je tento přístup podle mě velmi dobrý, protože nám dá mnohem širší úhel pohledu na to, co koho a kde trápí. Navíc se díky workshopu vytvořila skupina aktérů, se kterou můžeme v projektu dál pracovat. Pro naši výzkumnou skupinu na RECETOXu to byla vůbec první zkušenost s konceptem citizen science a podle mého názoru je tento přístup velmi zajímavý, sám jsem zvědavý na jeho výsledky,“ hodnotí Marek Šudoma.

V dalším kroku projektu Benchmarks čeká výzkumníky stanovování širokého spektra půdních parametrů, od základních půdních vlastností až po zjišťování kontaminace pesticidy, kovy a perzistentními organickými polutanty. „Budeme se také dívat na biodiverzitu a půdní zdraví, od žížal po menší živočichy, čeká nás zjišťování půdního typu, zajímá nás fragmentace území, například rozdíly mezi uzavřenými pozemky a širšími městskými koloniemi. Výsledky pak budeme opět porovnávat s dalšími zeměmi Evropské unie,“ popisuje další postup Marek Šudoma.