Proteinový vědec Jan Velecký: Strojové učení může zazářit tam, kde už lidská představivost nestačí
Jan Velecký je výzkumník z centra RECETOX. Ve své disertační práci se zabývá metodami strojového učení pro proteinové inženýrství.
Tomáš studuje studijní obor Životní prostředí a zdraví. I když pochází z Ostravy, pro své studium si vybral právě RECETOX. V rozhovoru vysvětluje, co ho přivedlo k rozhodnutí stát se vědcem a proč si pro své studium vybral právě Brno. Jako nadšený běžec založil s dalšími RECETOX lidmi běžecký klub - studium na RECETOXU není jen o knihách a vědě, ale i lidech a společných zážitcích.
Proč studijní obor Životní prostředí a zdraví?
Na střední mě bavila chemie a biologie, a právě studijní obor Životní prostředí a zdraví obojí spojuje, a navíc se zabývá problémy dneška. Není mi jedno, v jakém prostředí žijeme. Chemie nám v mnohém pomáhá, ale naopak může mít i negativní dopady na lidské zdraví, a tím se tento obor zabývá. Hledá souvislosti, je hodně komplexní – všechno souvisí se vším a je zajímavé to objevovat.
V čem je tento obor jedinečný?
Obor propojuje právě chemii a biologii a sleduje vliv na zdraví člověka. Chemie je všude kolem nás, v jídle, ve vzduchu, který dýcháme, a i ve vodě, kterou pijeme. Je dobré pochopit, co se kolem nás děje – a to se na jiných oborech nedozvíte. Navíc je obor praktický, a to je velká výhoda.
Proč tě baví?
Baví mě, že se už od prvního ročníku zabýváme "skutečnou" vědou a diskutujeme aktuální environmentální problémy, hledáme souvislosti a pojmenováváme je. Navíc je RECETOX hybatelem politických jednání, a to jak na úrovni města Brna, tak i celé Evropy. Vědecká zjištění o chemických látkách a jejich dopadech na zdraví člověka jsou zahrnuta do legislativních jednání a pomáháme takto zvyšovat kvalitu života lidí, ať už v Brně, tak i ve světě. Jsem rád, že se na tom můžu už jako student podílet.
A co učitelé a spolužáci?
Na začátku studia máme na RECETOXu terénní cvičení, kde se studenti seznámí s učiteli, s RECETOXem jako výzkumným pracovištěm a samotným oborem Životní prostředí a zdraví, jak my říkáme "životko". Všichni se na RECETOXu známe jménem a nejsme tedy jen UČO (= univerzitní číslo osoby). Komunikace mezi studenty a učiteli je otevřená a přátelská. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že žádný dotaz není špatný – snad jen ten nepoložený.
A vůbec, lidé kolem RECETOXu jsou moc fajn. Dokonce jsme na RECETOXu založili běžecký klub. Je jedno, jestli jsi učitel, student nebo administrativní pracovník – každý je vítán.
Kde se po studiu můžeš uplatnit?
Absolvent má uplatnění jak v laboratoři, tak v kanceláři, záleží na jeho preferencích. Může působit na hygienických stanicích jako odborný pracovník. V průmyslové sféře firmy běžně hledají odborníka na životní prostředí, který řeší produkovaný chemický odpad a jak se ho efektivně zbavit bez dopadu na životní prostředí. A taky je možné se uplatnit ve státní správě jako odborník na legislativu související s chemií a dopadem na lidské zdraví. Myslím, že možností je spousta.
Jak je to těžké? Zvládnu to?
Studijní obor je hodně komplexní a přírodovědně zaměřený – obsahuje např. chemii, základy statistiky, biologie. Co je fajn, jsou předměty "soft skills", kde se učíme prezentačním dovednostem, vědeckému myšlení, práci s literaturou, a to se rozhodně hodí i pro běžný život. Některé z předmětů jsou i v angličtině a moje jazyková úroveň se hodně zlepšila. Nemyslím si, že je obor nezvládnutelný – je třeba se učit - to je ale všude a pokud je motivace, tak to jde určitě snáze.
A co zapojení studentů ve výzkumu?
Od prvního ročníku jsou praktická cvičení, která doplňují teoretické předměty. Pokud člověk chce, může se hned prakticky zapojit i do dalšího vědeckého bádání – možností je spousta. Studium není v žádném případě pouze o přednáškách a poslouchání teorie. Experimenty jsou přece základ vědy!
Jaký byl doposud ten nejlepší předmět?
Opravdu mě bavila Obecná toxikologie a Epidemiologie. Celkově mě nejvíce posouvaly předměty, kde jsem si uvědomoval širší souvislosti, ať už v oblasti životního prostředí nebo zdraví člověka. Z chemických předmětů jsem měl ze začátku respekt, ale díky praktickým laboratorním cvičením a srozumitelným přednáškám byl ten „strach“ zbytečný, nakonec to bylo fajn.
Tome, děkuji za sdílení Tvých zkušeností se studiem…
Jan Velecký je výzkumník z centra RECETOX. Ve své disertační práci se zabývá metodami strojového učení pro proteinové inženýrství.
Ivan Holoubek je jednou z ustředních postav, které v roce 1983 stály za založením nynějšího centra RECETOX. Letos na podzim vydal knihu a i jako emeritní profesor Masarykovy univerzity se nepřestává zajímat o dění kolem a nabízet svůj odborný pohled médiím.