Středoškolská odborná činnost a její řešení má na Masarykově univerzitě dlouhou tradici. Jednou z výzkumných skupin, které se do SOČ pravidelně zapojují, a většinou i velmi úspěšně, jsou skupiny z výzkumného programu Loschmidtových laboratoří vedených prof. Jiřím Damborským. V některých případech jsou řešitelé SOČek dokonce tak úspěšní, jako právě Hana Bernhardová, která na Masarykově univerzitě zpracovala svoji poslední SOČku, se kterou vyhrála celostátní kolo v oboru Chemie a získala za ni i ocenění Česká hlavička v kategorii GENUS „Příroda kolem nás“. Předchozí dvě práce, zpracovávala na univerzitách v Praze a v Olomouci.
Proč se Hanka do SOČky zapojila, proč si vybrala právě Loschmidtovy laboratoře, jaká byla její motivace a jaké jsou její plány do budoucna? Na to se jí v krátkém rozhovoru zeptala Katka Nováková.
Kdo je Hana Bernhardová?
úspěšná řešitelka SOČ na MUNI a Česká hlavička 2020
Zajímavosti:
S Hankou jsem se spojila přímo do Oxfordu a překvapilo mě, jak příjemný a milý rozhovor to byl.
Jak jste se dostala k proteinovému inženýrství na MUNI?
Ve 3. ročníku gymnázia jsem se přihlásila na Letní školu proteinového inženýrství Loschmidtových laboratoří SCI MUNI, kterou jsem také o prázdninách absolvovala. To mě natolik nadchlo, že jsem chtěla pokračovat v oblasti proteinového inženýrství i na SOČ a ve 4. ročníku jsem zkontaktovala prof. Damborského. V únoru 2019 jsem s ním a Dr. Markem sešla na pohovoru a pak už jsem začala rovnou pracovat v laboratořích výzkumné skupiny Strukturní biologie ústavu RECETOX - Loschmidtovy Laboratoře, SCI MUNI.
Jak dlouho jste na své práci pracovala a jak se Vám to podařilo skloubit se školou?
V laboratořích jsem dělala od února 2019, kdy jsem se dostala k tématu - do února 2020, kdy se práce odevzdávala. Ve škole jsem si vyřídila individuální studijní plán a do Brna jsem se přestěhovala. Na 3 týdny jsem byla v laboratořích a 1 týden zpět doma a dopisovala písemky a doháněla školu. Takto jsem pendlovala celou dobu, mimo prázdniny-to jsem byla měsíc v laboratořích a druhý měsíc nabírala síly. Ale na svých výsledcích stále pracuji, nyní připravujeme 2 manuskripty, které bychom chtěli v budoucnu publikovat v prestižních mezinárodních časopisech.
Kdy jste začala dělat práce SOČ a kolikátá Vaše práce to vlastně je?
První práci jsem začala ve 2. ročníku střední školy. Díky svým 3 pracím SOČ jsem poznala různé školy, různé laboratoře, ale také česká velkoměsta (Olomouc, Praha, Brno). Ale nejvíce mě ovlivnila tématika proteinového inženýrství - strukturních proteinů, které bych se ráda věnovala i v dalším studiu.
Jsou to Vaše první úspěchy v středoškolské odborné činnosti?
Neřekla bych, dařilo si mi i předtím. V roce 2017/2018 má práce získala 6. místo v národním kole oboru Biologie. V roce 2018/2019 má práce vyhrála národní kolo v oboru Zdravotnictví. Díky tomuto úspěchu jsem soutěžila na mezinárodních soutěžích ve Španělsku a Kalifornii. A letos jsem vyhrála národní kolo v oboru Chemie.
Co bylo hybatelem vašich aktivit?
Už ve 14 letech jsem věděla, že chci studovat v zahraničí a proto mi bylo jasné, že musím dělat něco navíc.
A to se Vám splnilo studiem na University of Oxford ve Velké Británii. Co plánujete dál?
Určitě chci dokončit studium strukturní biologie na University of Oxford a dále pokračovat postgraduálním studiem na jiné univerzitě v zahraničí ve stejném oboru. A třeba se uvidíme za pár let v Brně na MUNI.
Co byste vzkázala svým mladším následovníkům?
Nebojte se jít si za svými sny jen z důvodu, že jste na to moc ještě moc mladí. A zároveň se nenechte odradit neúspěchy, protože za každým úspěchem, který někdo někde zveřejní je mnoho neúspěchů, o kterých se nemluví.
Na Hanku jsme se zeptali i jejího školitele Dr. Martina Marka (RECETOX - Loschmidt Laboratories)
Čím vás Marku právě Hanka zaujala, že jste si ji vybral do svého tymu?
Hanka byla u nás v roce 2018 na Letní škole proteinového inženýrství. V roce 2019 nás pak kontaktovala s tím, že by měla zájem vypracovat SOČ práci v našich laboratořích. Jelikož už jsme díky letní škole věděli, kdo Hanka je, tak jsme s jejím přijetím neváhali. Hanka už od prvních okamžiků přesně věděla, co chce, čemu se chce přiučit. Nabídli jsme jí možnost připojit se k týmu Strukturní biologie, kde dostala možnost nahlédnout do experimentálních postupů, které vedou k řešení nových proteinových struktur.
Jak se Vám s Hankou spolupracovalo/spolupracuje?
Díky jejímu nasazení, odvaze, zájmu o experimentální biochemii a ohromné píli byla spolupráce s Hankou velice příjemná. Kromě toho Hanka už měla zkušenosti z předchozích stáží, tak jsme se mohli rovnou vrhnout na experimentální práci. Hanka prokázala, že se umí učit novým technikám velice rychle a tak neuplynulo ani čtvrt roku, kdy se jí podařilo připravit první rekombinantní proteiny a získat jejich difraktující krystaly, které vedly k řešení nových proteinových struktur. V neposlední řadě, od Hanky jsem se toho hodně naučil i já, jsem rád, že si Hanka vybrala právě naši laboratoř.
Co byste Hance a dalším středoškolákům vzkázal?
Nejen Hance, ale i všem dalším studentům bych chtěl říct, ať se nikdy nebojí plnit si svoje životní přání a touhy. Nic na světě není tak složité, jak se může na první pohled zdát. Čeká to jen na Vás než ty zdánlivě složité přírodní jevy a procesy prozkoumáte a porozumíte jim!
Přejeme Hance i ostatním vědcům, středoškolákům a školitelům, ať jim nadšení a aktivní přístup nevymizí!
Pokud si chcete vyzkoušet na chvilku být vědcem, přihlašte se na praktické workshopy (odkaz níže) k nám na RECETOX. Také přednášíme na středních školách – online - témata najdete na našem webu: https://www.recetox.muni.cz/spoluprace/spoluprace-se-strednimi-skolami
Ivan Holoubek je jednou z ustředních postav, které v roce 1983 stály za založením nynějšího centra RECETOX. Letos na podzim vydal knihu a i jako emeritní profesor Masarykovy univerzity se nepřestává zajímat o dění kolem a nabízet svůj odborný pohled médiím.
Nina Pálešová je environmentální epidemioložka a absolventka doktorského studia. V rozhovoru jsme pátraly po tom, jak se dostala od zkoumání čištění odpadních vod k výzkumu vlivu chemických látek na kardiovaskulární systém hasičů a kde všude se s toxickými látkami může dostat do kontaktu každý z nás.
