Studentka Aneta Vrzalová: Učím se vidět svět v souvislostech

Proč sis ze všech přírodovědných oborů na Masarykově univerzitě vybrala právě studium Životního prostředí a zdraví?

Studovala jsem Gymnázium Elgartova a bavily mě přírodní vědy. Když jsem na internetu pročítala nabídku bakalářských studijních oborů, tak jsem narazila právě na Životní prostředí a zdraví ve výzkumném centru RECETOX na Přírodovědecké fakultě, MUNI. Rodiče mě zpočátku viděli spíše na medicíně, ale já věděla, že touhle cestou jít nechci. A teď ve třeťáku můžu potvrdit, že ano. Byla to dobrá volba a neměnila bych.

Co tě na oboru tolik zaujalo, že sis podala přihlášku?

Měla jsem důvodů více, jak rozumové, tak osobní. Vybrala jsem si ho proto, že i když jsem maturovala z biologie a chemie, tak jsem si nebyla na sto procent jistá, co studovat dále. A hledala jsem obor, který bude mít přesah do různých oblastí, jako je biologie, lidské zdraví, chemie a environmentální vědy. Taky jsem už na gymplu chtěla vědět, jaké budu mít uplatnění po vysoké. S tímto oborem můžu hledat práci jako laborant nebo výzkumník ve farmacii a zdravotnictví, technolog v potravinářském a chemickém průmyslu nebo i jako pracovník ve státní správně, ať na Ministerstvu životního prostředí nebo dokonce i v Evropské unii. Možností je spousta.

A další důvod byl čistě osobní. Vyrůstala jsem vedle lesa. Pamatuji si, že les byl dříve zelený a plný života a dnes je v něm daleko větší sucho, což přidává vrásky nám všem. Důležité je, aby si i toho lidé více všímali. Environmentální problémy tu jsou a z velké části za ně může i lidská činnost, i proto má obor Životní prostředí a zdraví na Přírodovědě smysl.

Co po třech letech studia vnímáš jako největší environmentální ohrožení?

To je čím dál tím těžší říct. Všechno souvisí se vším – sucho, nárůst populace, úbytek lesní půdy, luk, nedostatek potravin. Není to tak jednoduché. Z mého osobního pohledu je problémem sucho, které hodně trápí i Česko. Ale celé naše životní prostředí je skládačka – jedno malé vychýlení od normálu způsobí řetězovou reakci a vznikají další a další problémy.

Učíte se v předmětech, jak to změnit?

Učíme se přemýšlet nad reálnými dopady lidské činnosti a jak nás každého ovlivňují a také, jak předejít ještě větším environmentálním problémům v budoucnosti. Jde o spojování si informací z různých oborů. Není tu žádná kuchařka, jak zachránit svět. Smích.

Co bys doporučila studentům maturantům, pokud zvažují studium Životního prostředí a zdraví?

Určitě se podívat na sylabus předmětů, aby budoucí studenti věděli, že tento obor je hodně o chemii. V jednotlivých předmětech jdeme do hloubky. A taky vím, že někteří z nás (studentů) byli pak v průběhu studia množstvím chemie zaskočeni.

Když jsi už RECETOX studentem – jaké to vlastně je?

RECETOX má velkou výhodu, a to že je malý. Smích. Učitelé znají svoje studenty jménem a student tady není jen číslo. Takového individuálního přístupu se ve velkých posluchárnách nedočkáte. Což ale neznamená, že takové přednášky nemáme. Smích.

Jsou tu ale i nějaké limity toho, že je na RECETOXu kolektiv malý?

Možná jedině, že naše učebny jsou až na druhé straně kampusu od zastávky Nemocnice Bohunice. Smích. Lidsky a obsahově to je ale velké plus. Hodně si toho cením. Navíc se jako studenti všichni známe a je přece vždycky dobré studovat s kamarády a parťáky než s neznámými lidmi.

Zažila jsi během studia nějaký zvrat?

Šlo o "aha" momenty, kdy jednotlivé předměty už nejsou samostatně stojící, ale zapadají do většího obrázku. To byly moje opakované "zvraty". Prostě najednou tam ty souvislosti jsou a člověku dojdou a najednou je to tak jasné!

A co "skutečná" věda? Kdy se z posluchárny dostaneš do laboratoří?

Do laboratoří se student dostane již v prvním semestru v rámci praktických cvičení a dále také záleží na vlastní iniciativě.

A jak jsi se dozvěděla, kdo pracuje, na jakém výzkumu? Přece jen je v prvním ročníku vše pro studenta neznámé.

V první semestru jsme měli seminář, ve kterém nám studentům vysvětlovali svoje výzkumy sami RECETOX vědci. Jednotliví vedoucí výzkumných skupin mluvili o to, co dělají a jaké jsou cíle jejich výzkumných projektů. Mě zaujala přednáška pana docenta Pavla Čupra na téma lidský exposom, a tak jsem mu napsala, jestli nepotřebuje pomoc s výzkumem. A tak jsem se i já už v prváku začala podílet na reálném výzkumu. Jako první jsem připravovala data z Českého hydrometeorologického ústavu pro článek, přece jen je práce s daty "skill", který každý vědec potřebuje a pak už jsem se zapojila do laboratorní práce.

Na jakém výzkumu pracuješ?

Výzkumný projekt se jmenuje FireExpo a je zaměřený na hasiče. Vědci zkoumají, jak profese hasiče (muži ve věku 18 až 35 let) ovlivňuje jejich fyzické zdraví. Já pracuji se vzorky krve a zkoumám, zda je DNA v krvi poškozená a jak moc. Srovnáváme krev hasičů ve výcviku, profesionálních hasičů a studentů sportovní fakulty. Všechny skupiny jsou vystaveny vyšší fyzické zátěži, ale sportovci nejsou v kontaktu s látkami, které zpomalují hoření (obsažené např. v hasících pěnách) a se zplodinami z hoření. Jedná se často o karcinogenní látky.

Využíváš znalosti a zkušenosti z laboratoří i ve studiu?

Nejen to. Moje bakalářská práce vychází právě z tohoto výzkumu. Zkoumám vztah mezi vlivy působícími na hasiče a počtem jejich bílých krvinek a poškozením DNA. Také se podílím na článku, který bude o studii publikován. Z toho mám velkou radost. Oporou je mi hlavně paní doktorka Katarína Řiháčková, také díky ní jsem se dostala do zahraničí. Strávila jsem týden na konferenci ve španělské Barceloně, kde jsem svoji práci projekt FIREexpo prezentovala.

A co Erasmus?

Ten mám v plánu. Moc ráda bych jela během navazujícího magisterského studia.

Budeš chtít pokračovat ve studiu oboru Životní prostředí a zdraví?

Nemám důvod měnit. Smích. Mám skvělé spolužáky a učitele, jsem součástí výzkumné skupiny.

A co bys vzkázala studentům, kteří RECETOX zvažují pro své bakalářské studium?

Ať do toho jdou. Během studia se dostanou do moderních laboratoří, které jen tak někde nenajdou. Navíc mohou být součástí reálného výzkumu, a to je k nezaplacení. A hlavně vědci na RECETOXu mají radost z každého, kdo se chce aktivně zapojit do vědecké práce. V takovém prostředí chceš být.

Anetko, děkujeme za rozhovor. Držíme Ti place, ať vše vyjde dle Tvých plánů.