Domácnosti jsou hlavními zdroji znečištění ovzduší

Snahy o zlepšení situace jsou patrné v podobě dotací, díky kterým už bylo v České republice vyměněno přes 103 tisíc kotlů a vyplaceno přes 11 miliard korun. Dle odhadů Ministerstva životního prostředí je třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů. Výměna jednoho takového kotle představuje snížení prachu v životním prostředí až o 40 kg, u extrémně špatných kotlů při použití nevhodných paliv může jít až o 180 kg nebezpečných prachových částic ročně.

V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021, došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu z lokálního vytápění z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z 55,7 % na 20 %.

Vědci z RECETOXu ve spolupráci s Ekonomickou fakultou Masarykovy univerzity se podílí na vyjímečném projektu AIRSENS, který poskytne detailní informace o vývoji kvality ovzduší ve dvou městských částech města Brna a šesti obcích Jihomoravského kraje. Během celé topné sezóny měří prachové částice s cílem najít znečišťující látky, které pochází z lokálního vytápění domácností. Součástí projektu je i dotazníkové šetření, které si mimo jiné klade za cíl zjistit, jak obyvatelé vnímají environmentální rizika a zda jsou ochotni změnit způsob vytápění. Průběžné výsledky lze sledovat na webových stránkách projektu.

Pro zmírnění množství emisí z kotlů nejen na pevná paliva je důležité používání kvalitních paliv, moderních kotlů a jejich pravidelná údržba. Od září 2024 začne také platit zákaz kotlů pro rodinné, bytové a rekreační domy nižší než 3. emisní třídy (nebo kotlů bez výrobního štítku).

Dlouhodobého snižování množství polétavého prachu v ovzduší lze dosáhnout častým úklidem městských či obecních komunikací, který zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, omezením provozu aut s nejhoršími emisemi. Záchytu prachu pomůže i zeleň: vyšší tráva, keře a stromy nebo například zelené fasády a střechy.

Lepší kvalita vzduchu by přinesla úlevu astmatikům, seniorům a lidem s kardiovaskulárními obtížemi, přinesla by tedy i obrovské úspory ve zdravotnictví.

‍O projektu AIRSENS: Na projektu AIRSENS se podílí výzkumná skupina z Masarykovy univerzity ve spolupráci s Magistrátem města Brna a Jihomoravským krajem. Spolupracující institucí je NILU - Norwegian Institute for Air Research.

Tento projekt byl podpořen z finančních prostředků Norských fondů a Státního fondu životního prostředí ČR v rámci výzvy SGS-2 Svalbard.

ZDROJ: Ročenka ČHMÚ: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2022.