Masarykova univerzita „si zahraje“ v nové sérii seriálu o Mendelovi

Zatímco většina fakult a pracovišť MU si od studentského ruchu o prázdninách odpočinula, jinde na pár dní místo studentů rozvířili klidné vody filmaři.

23. 9. 2024 Magazín M Událost

Střecha RECETOX jako dějiště akčních scén.


Zdroj: Radek Miča

CEITEC, RECETOX a fakulta informatiky se staly dějištěm pokračování seriálu Tajemství pana M. Oním záhadným mužem s označením „M.“ není nikdo jiný než vědec a zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel. Právě s ním se v osmidílném seriálu, který u příležitosti 200. výročí Mendelova narození před dvěma lety vyrobilo brněnské studii České televize, poprvé setkává přímo v prostorách Augustiniánského kláštera na Starém Brně trojice dětí. Nyní příběh pokračuje. V srpnu se tak na chvíli proměnily Středoevropský technologický institut CEITEC MU a RECETOX ve vědecký ústav a Fakulta informatiky MU ve výtvarné lyceum.

V centru RECETOX se točilo v zadní části na střeše budovy. „Na náš provoz nemělo natáčení žádný vliv, štábu jsme pouze poskytli zázemí zasedací místnosti, kde se herci líčili, oblékali do kostýmů a případně odpočívali. Vše šlo tak hladce, že jsme o nich téměř nevěděli. Jen některé naše znalejší kolegyně zaskočilo náhodné setkání s hercem Jaroslavem Pleslem, který už v plné parádě, obrýlený a v kostýmu mířil po schodech na scénu,“ uvedla Sabina Vojtěchová z kanceláře ředitele.

V CEITECu se televizní štáb zdržel o něco déle. Strávil tam celé tři dny a využil nejen chodeb, kanceláří, ale také reálné prostředí laboratoře i s vypůjčeným laboratorním sklem. Část vědců se dokonce mohla zařadit mezi statisty jako účinkující. „Dalo se to zvládnout, ale zažili jsme i velmi intenzivní natáčení, které trvalo téměř dvanáct hodin. Nikdy bych nevěřila, kolik filmaři zaberou místa a zároveň, jak rychle se umí sbalit, když s prací skončí,“ zavzpomínala mluvčí CEITECu Halina Jílková.

V CEITECu se filmaři usídlili v laboratoři Michala Šmídy, která se proměnila v pracoviště profesora Fotosynta, jehož ztvárňuje právě herec Jaroslav Plesl. Výzkumník Michal Šmída, jehož laboratoř reálně slouží k izolaci a analýze nukleových kyselin a proteinů, se po celou dobu natáčení účastnil, aby si svou laboratoř uhlídal, zároveň herce zaučoval, jak zacházet s vědeckým vybavením laboratoře.

„Je celkem logické, že filmařům je vědecká práce hodně vzdálená. My jsme ale zároveň chtěli, aby zachycení prostředí a práce vědce v seriálu vypadala věrohodně a lidé o vědecké práci nezískali falešné představy. Tak jsme štábu nabídli pomoc, že představiteli profesora Fotosynta poradíme, jak pracovat s pipetou,“ přidala historku z natáčení Ester Jarour, koordinátorka strategických partnerství CEITECu.

Režisér Pavel Šimák si připomínky vyslechl a na place zavelel směrem k vědcům: „Mohli byste Jardu Plesla naučit zacházet s pipetou, aby to vypadalo věrohodně?“ A tak se také stalo. „Režisér byl tak nadšený z našich přístrojů, že je chtěl použít do scény úplně všechny. Rekvizitář nás pak prosil, ať mu už nic dalšího neukazujeme,“ smál se Michal Šmída.

Zatímco RECETOX a CEITEC simulovaly vědecké prostředí, fakulta informatiky v Botanické ulici posloužila při natáčení jako výtvarné lyceum. I pracovníkům na fakultě přišli filmaři dobře organizovaní a samostatní. „Byla jsem u natáčení v podstatě jako dozor. Vidět zákulisí natáčení a množství lidí, kteří se na natáčení podílí, byl pro mě zajímavý zážitek,“ připustila Dorota Jůvová z Oddělení vnějších vztahů a spolupráce s partnery z Fakulty informatiky MU. Jedním z aktérů se na fakultě stal také mluvící sociální robot Pepper alias Karel, který dokáže reagovat v češtině i angličtině.

„Jediný menší zádrhel nastal, když kolem osmé večer náš vypůjčený robot Karel, který byl zapnutý už od rána a ve velkém teple, které ten den panovalo, usnul. Asi si potřeboval odpočinout. Nicméně zhruba po půlhodině se sám znovu probudil,“ dodala Dorota Jůvová.

Nové pokračování seriálu, které bude mít šest dílů, má mít i svou filmovou verzi podobně jako první série. Hlavním motivem příběhu, určeného především dětskému publiku, jsou tentokrát šifra a vzkaz, které zanechal v deníku jednoho z dětí na konci první série právě pan M. předtím, než se vrátil do své doby. Tentokrát se naopak do minulosti vydají dětští hrdinové Míša, Kuba a Jirka.

„Mendela v našich příbězích nepředstavujeme jako nudného učence, právě naopak! Jeho příběh je jedinečný, zajímavý a naší snahou je představit ho dětem co nejpřitažlivější formou,“ zdůraznil režisér Pavel Šimák, pod jehož taktovkou vznikla už první řada seriálu. „Fascinace dávnými pokusy a jejich propojování se současnými možnostmi děti baví a motivuje. Zároveň v nich buduje pozitivní vztah k vědě,“ doplnil režisér, který je zároveň autorem scénáře.

Trojici dětí opět hrají Theo Schaefer, známý například ze seriálu České televize Kukačky, Kamila Vamberová a Jan Šťáva, pana M. ztvárňuje Pavel Kříž. Dále hrají Jaroslav Plesl, Magdaléna Holcová, Luděk Randár, Michal Bumbálek, Mariana Chmelařová a další.

Pokračování Tajemství pana M. se natáčelo i v laboratořích CEITEC. Zdroj: Radek Miča
Jaroslav Plesl jako profesor Fotosynt v prostorách CEITEC MU. Zdroj: Radek Miča
Fakulta informatiky se proměnila ve výtvarné lyceum. Uprostřed režisér Pavel Šimák. Zdroj: Radek Miča

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info