Natálie Šelleová: Erasmus nemusí být jen jednosemestrální dobrodružství, ale i kompletně nový studijní začátek.

Že si Erasmus nechce nechat ujít, věděla Natálie už během bakalářského studia. Když ale přišel covid, stejně jako mnoha dalším, také jí udělal v životě čáru přes rozpočet. Na Erasmus se však studentka nakonec dostala, jen o trochu později, než původně plánovala.

“Už na bakaláři jsem si mezi partnerskými univerzitami vyhlédla Finsko, konkrétně University of Eastern Finland. Univerzitu jsem si vybrala hlavně proto, že nabízela spoustu kurzů se zaměřením na environmentální politiku a právo, k čemuž jsem během svého studia vždycky tíhla. Předměty mě natolik oslovily, že jsem si Erasmus nakonec prodloužila a ve Finsku zůstala celý rok. To mi umožnilo absolvovat i ty z nich, které se první semestr nevyučovaly, ale hodně mě zajímaly,” popisuje Natálie svou motivaci zůstat na Erasmu déle.

Dvěma semestry však její studium na UEF zdaleka nekončilo. Obsah výuky Natálii totiž oslovil dokonce natolik, že se rozhodla na univerzitě vystudovat celý magisterský program Environmental Policy and Law. Magistry tak nyní bude studovat simultánně dva, jeden ve Finsku a druhý na RECETOXu.

“Magisterské studium je ve Finsku stejně jako u nás na dva roky, je však možnost jej protáhnout až na čtyři roky, čehož bych ráda využila. V budoucnu bych chtěla propojila své přírodovědné znalosti z RECETOXu s těmi víc humanitně zaměřenými, které získám na UEF,” vysvětluje studentka.

Cenné zkušenosti ze studijního pobytu, díky kterým se Natálie ke studiu dostala, podle ní ani nebyly vykoupené úmorným zařizováním nebo stresem, který si studenti s přípravou na Erasmus spojují. K jejímu překvapení šlo všechno jednoduše a hladce.

“Než jsem se rozhodla vyjet, slýchala jsem od některých studentů, že na pobyt nejeli, protože kolem něj bylo příliš mnoho papírování. Možná jsem výjimečný případ, ale nic takového se mi nestalo. Od začátku jsem byla v kontaktu s naší studijní referentkou Terezou Novákovou. Ta mi se vším pomohla a dokonce zprostředkovala schůzku, kde jsem poznala další studentky, které Erasmus na stejné univerzitě absolvovaly. Stejně tak mi poskytlo mnoho podpory Centrum zahraniční spolupráce, kam jsem se mohla kdykoliv obrátit” vypráví Natálie.

Kladně hodnotí Natálie také pomoc, kterou nabízí zahraničním studentům po jejich příjezdu přímo UEF. Hned na začátku jejího pobytu ji čekal obšírný program, vytvořený speciálně pro nově příchozí a jejich rychlejší zorientování v novém prostředí. Informace přitom dalece přesahovaly studium, dotýkaly se fungování celé společnosti.

“Zjistili jsme třeba, jaká jsou pravidla provozu při řízení auta nebo jízdě na kole, jak číst chování Finů a jak s nimi komunikovat nebo jak se ve Finsku rychleji zabydlet. Nevím, jestli něco takového funguje standartně i v Česku, ale pro mě bylo tohle školení opravdu nápomocné. Další aspekt je propojování studentů, kdy se hodně dbá na to, aby mezi sebou zahraniční studenti komunikovali. Stejně tak je o vás postaráno na úrovni ubytování, které zprostředkovává soukromá společnost, ale ceny studentského ubytování jsou dotované a v porovnání s jinými destinacemi, kam se na Erasmus vyjíždí, opravdu příznivé. Navíc studenti, kteří jsou na univerzitě první rok, v něm mají vždy přednost, takže se nestane, že by nově příchozí neměli kde bydlet,” vzpomíná na podmínky prvních dnů Erasmu Natálie.

Dostupné bylo pro studenty také stravování. Tamní menza funguje jako bufet a díky dotovaným cenám se v nich lze najíst za méně než 2 eura a studenti zde často chodí i na večeře. Za další velkou výhodou univerzity a života ve Finsku obecně považuje studentka sportovní vybavenost.

“Jídlo bylo výborné. Na své si přijdou i vegetariáni a vegani, protože rostlinné alternativy jsou dostupné na každém rohu, a navíc jsou levnější než sýry nebo maso. Zdraví navíc nahrávají i velmi dostupné sportovní příležitosti. Ve studentském spolku univerzity se dá za třicet euro na semestr získat kartička, přes kterou lze navštěvovat sportovní lekce a sportoviště všeho druhu, a to i několikrát denně. Po městě jsou široké cyklostezky vedle chodníků, takže cyklisti nejsou ohrožení dopravou. Běžné jsou veřejné tenisové kurty, volejbalová hřiště a veřejné grily, za které se nic neplatí. A ve městě i kolem něj jsou v zimě udržované běžkařské tratě a ledové plochy na hokej a bruslení, kam člověk může kdykoliv zdarma zajít, protože jsou osvětlené i v noci. Nedílnou součástí finské kultury je také sauna, kterou najdete v každé budově studentského ubytování. V Joensuu se navíc nachází i velká veřejná sauna přímo u jezera, kam se lidé chodí z rozpálené sauny ochladit i během největších mrazů,” vyjmenovává plusy života ve Finsku studentka.

Rozdíly oproti Česku cítila ale Natálie především v samotné struktuře studia. Odlišný je systém výuky, obsah domácích příprav i dynamika mezi pedagogy a studenty.

“Na finských školách se dbá na to, aby si studenti s učiteli cítili rovnocenně. Na škole se tykalo a vzdělavatelé byli velmi ochotní, s čímkoliv jsme se na ně mohli po mailu obrátit. Na druhou stranu je ale studium hodně o samostatné práci a osobní zodpovědnosti. Pokud člověk sám není iniciativní, kontakt s vyučujícím je spíš malý. Hlavní metodou závěrečného hodnocení většiny předmětů jsou eseje, a to i na biologii, přičemž jejich zadání je často velmi volné a umožňuje studentům zaměřit se na témata, které je zajímají. Předměty jsou vyučovány blokově a každý má jinou periodicitu, takže si člověk jen těžko vytváří nějaký pravidelný režim. S tím jsem měla trochu problém,” vzpomíná Natálie.

Erasmus, který ji přivedl k celému novému studiu, by Natálie jednoznačně doporučila všem, kdo o něm přemýšlí.

“Je to opravdu hodnotná zkušenost, která mě naučila spoustu věcí a ráda je předám dál těm, kdo na Erasmus teprve míří. Já osobně jsem nestihla během pobytu cestovat tolik, kolik bych chtěla, takže to je první doporučení, určitě cestujte, protože je to skvělá příležitost. Také si myslím, že je dobré, neupínat se na místě na jednu skupinu lidí, ale poznat jich víc, ideálně i různorodých národností, aby člověk neskončil uzavřený jen v jedné bublině. A pokud si někdo vybere přímo Finsko, je dobré se připravit na to, že je tam opravdu zima, a tím myslím kolem dvaceti stupňů pod nulou a sníh od října do května. To už je pořádně dlouhá zima, v bundě budete zababušení pěkně dlouho,” směje se Natálie.