Počet lidí konzumující velké množství alkoholu v domácím prostředí ve Velké Británii vzrostl během posledního roku o dva miliony. Na změně v konzumaci alkoholických nápojů se podepsala pandemie koronaviru. Lidé byli nuceni zůstávat ve svých domovech a častým pitím se vyrovnávali s pocity nejistoty a stresem. Britský deník The Guardian v polovině ledna publikoval článek o zvýšené konzumaci alkoholu v britských domovech. O komentář k článku ve vztahu k českému prostředí jsme požádali Mgr. Alberta Kšiňana, Ph.D., který se touto problematikou dlouhodobě zabývá.
Změny v konzumaci alkoholu jsou patrné z výzkumného šetření britské společnosti YouGov, která se zabývá výzkumem veřejného mínění a datovou analýzou. Na konci měsíce října 2021 agentura uvedla, že 8 miliónů obyvatel (11 % obyvatel Británie) konzumuje alkohol ve zvýšené míře. Tito lidé se ocitají v riziku alkoholové závislosti. V říjnu 2019 to bylo “pouze” 5 miliónů obyvatel, avšak již v únoru 2020 se číslo zvýšilo na 6 miliónů.
Dle profesorky Julie Sinclair, vedoucí Fakulty adiktologie Royal College of Psychiatrists, alkohol pije v nebezpečném množství dvakrát více mužů než žen. Lidé se častějším pitím vyrovnávají s pocitem nejistoty a úzkostí způsobené s pandemií. Někteří si takto vytvořili návyky spojené s alkoholem. Profesorka Julie Sinclair však upozorňuje, že nárůst pití doma nemusí pouze sloužit jako kompenzace za uzavřené restaurace z důvodu pandemie. Je pravděpodobné, že lidé, kteří si navykli pít doma, s tím úplně nepřestanou a popíjení v restauracích, jakmile budou otevřené, k tomu ještě přidají.
Stejně jako ve Spojeném království byl i v Česku zaznamenán velký nárůst míry domácího pití vzhledem k dlouhotrvajícímu uzavření restaurací a hospod. Mgr. Albert Kšiňan, Ph.D. z RECETOXu se dlouhodobě zabývá tématem vlivu alkoholu na zdraví člověka, a proto jsme se ho zeptali na zhodnocení současné situace v České republice.
„Z určitého hlediska může být pití v domácnosti považováno za rizikovější než pití v hospodě – v hospodě je konzumace do určité míry omezena cenou, sociálním kontextem, nebo tím, že je množství užívaného alkoholu snadněji vyčíslitelné na jednotky,“ říká Albert Kšiňan.
Ačkoliv se celková míra užívání alkoholu v Česku během pandemie nezvýšila, některá data naznačují, že zatímco u lidí s nízkou mírou konzumace alkoholu jeho spotřeba s uzavřením hospod poklesla, lidé s problémovým vzorcem pití začali konzumovat alkohol více, a to právě doma. Nárůst míry domácího popíjení v populaci tedy rozhodně můžeme považovat za problematický jev zvláště v České republice, která se dlouhodobě řadí mezi země s největší spotřebou alkoholu na hlavu na světě a rizikové pití se zde týká více než 1 milionu lidí. „Pokud jste si všimli, že se vaše domácí konzumace alkoholu během pandemie zvýšila, možná by stálo za to se zastavit a zamyslet se, co k tomu vedlo. Stres spojený s pandemickou realitou se řeší skleničkou snadno, ale takový návyk může být pak tím obtížnější odbourat, čím déle jej necháme budovat,“ uzavírá Albert Kšiňan.
Výbor pro hodnocení persistentních organických polutantů (POPRC) má nového člena. Na mezinárodním jednání o globální regulaci toxických látek poprvé reprezentovala Českou republiku vědkyně Katarína Řiháčková z RECETOXu.
Masarykova univerzita, ve spolupráci s výzkumným centrem RECETOX, uspořádala mezinárodní vědecké sympózium o aktuálních evironmentálních a zdravotních krizích, jimž lidstvo čelí.
