Ačkoliv je oxid uhelnatý znám zejména jako životu nebezpečný plyn, byly prokázány i jeho terapeutické účinky. Aby mohl být využíván v terapii, je nutné vyřešit způsob jeho podávání. Možné řešení představuje využití speciálních nosičů. Prof. Petr Klán a jeho tým se zabývají přípravou specifických molekul – nosičů, které by dokázaly oxid uhelnatý uvolnit pomocí viditelného světla. Aktuální výsledky jejich výzkumu byly v březnu 2022 publikovány v časopisu Journal of Organic Chemistry a článek byl oceněn i ACS Editors' Choice.
Oxid uhelnatý je známý zejména jako produkt nedokonalého spalování a životu nebezpečný plyn. Díky tomu, že se na červené krevní barvivo, jehož klíčovou funkcí je přenos kyslíku do tkání, váže více než dvousetkrát silněji než kyslík, je již v nízkých koncentracích ve vzduchu pro lidský organismus toxický. Méně známé jsou ovšem jeho terapeutické účinky, jejichž klinické využití je zkoumáno prostřednictvím řady studií. Oxid uhelnatý je významnou signální molekulou, která se podílí na regulaci řady fyziologických i patofyziologických procesů. Současně ovlivňuje některé signální dráhy uvnitř buněk a vykazuje protizánětlivé, antikoagulační či antiproliferační účinky, které mohou být využity například při léčbě zhoubných nádorů nebo transplantaci orgánů.
Jedním z problémů využití oxidu uhelnatého v terapii je způsob jeho podání. Relativně jednoduchá inhalační forma – řízené vdechování plynu – má řadu nevýhod, mezi které patří jeho necílené působení a akutní toxicita. Řešením tohoto problému může být podání oxidu uhelnatého pomocí speciálních nosičů umožňujících jeho uvolnění na konkrétním místě a v konkrétním čase. Právě přípravou specifických molekul umožňujících uvolnění oxidu uhelnatého působením viditelného světla se zabývá prof. Petr Klán. Se svým týmem připravil skupinu molekul, které jsou schopny uvolňovat oxid uhelnatý kontrolovaným způsobem a ve spolupráci s týmem prof. Libora Vítka z Karlovy univerzity se látky testovali v modelových buněčných kulturách. Cílem výzkumu týmu prof. Klána je umožnit jejich racionální přípravu prostřednictvím systematického studia vztahů mezi strukturou a fotochemickými vlastnostmi těchto molekul a přiblížit se klinickému využití oxidu uhelnatého jako léku.
Uvedený výzkum byl v březnu 2022 publikován v prestižním časopisu Journal of Organic Chemistry a stal se součástí ACS Editors' Choice. ACS Editors' Choice je výběr článků zajímavých pro širokou vědeckou obec. Článek Petra Klána a jeho týmu se současně stal nejčtenějším článkem posledního měsíce.
Článek publikovaný v Journal of Organic Chemistry.
Ve své soutěžní práci se Klára Synková pod vedením výzkumnice z centra RECETOX Ivy Sovadinové zabývala dopadem perfluorovaných látek (PFAS) na mužskou pohlavní soustavu. V kategorii Ochrana a tvorba životního prostředí nakonec získala v celostátním kole SOČ třetí místo.
Letní škola RECETOX, organizovaná Centrem RECETOX a Výzkumnou infrastrukturou RECETOX při Masarykově univerzitě v Brně, slaví své 20. výročí. Tyto každoroční letní školy se staly neodmyslitelnou součástí akademického kalendáře Centra a nabízí skvělou příležitost pro studenty, výzkumníky a odborníky z celého světa.
