Porodní hmotnost dětí významně souvisí s jejich chováním ve školním věku

Existuje řada studií, které potvrzují výrazný vliv prostředí, chování a fyzického i psychického zdraví matky na zdraví a porodní hmotnost dítěte. Jak ale souvisí porodní hmotnost dítěte s tím, jak bude dítě v budoucnu prospívat, jak se bude chovat a jaké bude mít například studijní a pracovní vyhlídky? Touto problematikou se ve svém článku, který vyšel v prestižním vědeckém časopise PLOS ONE zabývali vědci z výzkumného centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Odpovědi, mimo jiné i na tyto otázky, hledali pomocí analýzy dat z unikátní dlouhodobé populační studie ELSPAC, do které se v České republice po dobu dvaceti let zapojily tisíce dětí, jejich rodiče a lékaři.

Většina současných studií zkoumá vztah mezi porodní hmotností a problémovým chováním dětí zejména s důrazem na rozdíl mezi dětmi s nízkou porodní hmotností (pod 2 500 g) a běžnou porodní hmotností. Z těchto výzkumů poměrně jednoznačně vyplývá, že děti s nízkou porodní hmotností mají vyšší pravděpodobnost poruch chování v pozdějším věku. Výzkumníci z RECETOXu pod vedením prof. Julie Dobrovolné si položili otázku, je-li možné tento vztah zobecnit i pro kategorii dětí s běžnou porodní hmotností (2 500 – 4 500 g). Hledali odpovědi na to, zdali jsou děti na dolní hranici běžné porodní hmotnosti více náchylné k problémovému chování než ty, které váží více. Jinak řečeno hledali odpověď na to, jestli může mít tříkilové dítě v budoucnosti více výchovných problémů než čtyřkilový novorozenec.

Aby mohli výzkumníci tento předpoklad potvrdit, nebo naopak vyvrátit, využili data z dlouhodobé populační studie ELSPAC. Zkoumaný vzorek populace tvořilo 1 796 dětí, které se narodily na počátku 90. let v Brně. Zatímco jejich porodní hmotností a délka byla získána z dostupných porodních záznamů, potíže či poruchy chování byly hodnoceny standardizovaným kvalitativním nástrojem, kterým je tzv. dotazník předností a nedostatků vyplňovaný rodiči dětí k danému věku. Jedná se o poměrně krátký dotazník sloužící k posouzení chování, emociálního prožívání a sociálních vztahů dětí a dospívajících ve věku od 3 do 16 let. Pro účely této studie byly využity odpovědi matek hodnotící chování svých dětí ve věku 7 let. „Analýzou těchto dat jsme zjistili, že existuje vztah mezi porodní hmotností a potížemi v chování u dětí školního věku. Konkrétně můžeme říct, že nižší porodní hmotnost v daném vzorku populace souvisela s projevy hyperaktivity, nepozornosti a s problémy ve vztazích s vrstevníky v pozdějším věku.“, říká prof. Julie Dobrovolná, jedna z autorek studie a vedoucí výzkumné skupiny Environmentální fyziologie ve výzkumném centru RECETOX.

Dle řady autorů ovšem existuje souvislost mezi chováním dětí a jejich akademickou či pracovní úspěšností v pozdějším životě. „Tato souvislost byla opakovaně prokázána mezi tzv. externalizujícími potížemi v chování, mezi které spadá i hyperaktivita a nepozornost hodnocená v naší studii. U dětí, které vykazují nižší míru externalizujících potíží chování, existuje vyšší pravděpodobnost toho, že budou v dospělosti úspěšnější v pracovním, studijním, ale i společenském životě. Z těchto znalostí a s pomocí zjištění naší studie bychom mohli odvodit, že existuje vztah mezi prenatálním prostředím, porodní hmotnost a chováním v dětství, které by pak v důsledku mohly mít vliv na úspěšnost jedince v dospělosti“, uvedla Lucie Ráčková, postgraduální studentka profesorky Julie Dobrovolné. Uvedený vztah však nemusí být určující a neměnný, a výsledky dosahované v dospělosti lze velmi výrazně ovlivnit. Z konkrétních, již publikovaných, studií víme, že se problémové chování v dětství dá upravovat učením dítěte sebeovládání, tedy schopnosti zvládat a vědomě kontrolovat své emoce a pracovat se svými pocity. Je prokázáno, že děti, které umí lépe ovládat projevy svých emocí, jsou v dospělosti úspěšnější v pracovním, akademickém i sociálním životě než ty, které to neumí. Velký význam na chování dětí mají pochopitelně i vztahy v rodině a přístup rodičů a učitelů k dítěti. Děti, které vyrůstají v láskyplném, pečujícím a pozitivně působícím prostředí projevují méně problémové chování než děti žijící v chaotickém, kontrolujícím, negativně působícím a agresivním prostředí.

Studie výzkumníků z centra RECETOX prokazuje souvislost porodní hmotnosti dítěte s chováním dětí ve školním věku a v kombinaci s dalšími studiemi naznačuje i možnou souvislost s budoucí úspěšností ve studiu či v zaměstnání. Současně také uvádí, že zejména kvalitním rodinným zázemím a budovanou schopností pracovat se svými emocemi je možné tento nepříznivý vztah výrazným způsobem ovlivnit. Studie také upozorňuje na to, že na porodní hmotnost dítěte má určující vliv prostředí, které působilo na matku v těhotenství, a také psychická a fyzická pohoda a zdraví samotné matky. Zejména tyto faktory ovlivňují to, jakým způsobem se dítě v průběhu těhotenství vyvíjí, jak se upraví jeho porodní hmotnost​ a funkce neurofyziologického systému, což v důsledku ovlivní i jeho chování a reakce dítěte na podněty z prostředí.