Evropská výzkumná komunita založila online iniciativu Stick to Science jako reakci na opožděná jednání o přidružení Velké Británie a Švýcarska k evropskému programu Horizon Europe. Vědci společně vyzývají k urychlenému zahájení asociačních dohod. Obě země jsou důležitými partnery na poli vědy a jejich absence v programu Horizon Europe vnáší nejistotu do evropského výzkumu.
Kampaň Stick to Science je celoevropská iniciativa usilující o urychlené přidružení Švýcarska a Velké Británie k evropskému programu pro podporu výzkumu a inovací Horizon Europe. Velká Británie i Švýcarsko, které nejsou členskými státy Evropské unie, se přes dlouhodobou spolupráci a diplomatické snažení prozatím nestaly součástí Horizon Europe, což významně ohrožuje evropskou vědeckou spolupráci. Program Horizon Europe (2021–2027) financující výzkum a inovace s rozpočtem téměř 97 miliard euro je zacílen na řešení aktuálních vědeckých výzev, které mají dopad na každého z nás. Přestože Velká Británie a Švýcarsko chtěly svoji účast v programu Horizon Europe podpořit doplněním jeho rozpočtu ze svých vlastních zdrojů o více než 17 miliard EUR (18 % celkového finančního plánu), doposud jim to nebylo umožněno.
Celý svět, Evropu nevyjímaje, čelí řadě společenských výzev a mezinárodní spolupráce na poli vědy a výzkumu je proto nevyhnutelná. Narušení spolupráce mezi výzkumnými centry a týmy napříč Evropou představuje nejen ohrožení probíhajících výzkumných projektů, ale také dlouhodobých výzkumných spoluprací a partnerství. Jak Velká Británie, tak Švýcarsko jsou velmi důležitými hráči na poli Evropského výzkumu. Švýcarsko přináší zásadní vědecké poznatky v oblasti zdraví, ekologie, klimatu a kvantové technologie, zatímco Velká Británie je jedním z nejčastějších vědeckých partnerů výzkumných projektů a 26 % všech odborných článků o nemoci COVID-19 má alespoň jednoho spoluautora z Velké Británie.
Jelikož se přidružení Velké Británie a Švýcarska k programu Horizon Europe odkládá a prozatím není jasné, jakým směrem se budou jednání politicky ubírat a ani kdy a jak proběhnou, je ohrožena řada výzkumných spoluprací napříč Evropou.
RECETOX komunikuje s mnoha vědeckými institucemi z různých evropských států a mezi jeho klíčové partnery patří instituce z obou zmíněných států. Prof. Jana Klánová zdůrazňuje pozitivní dopad dlouholeté spolupráce s University College London (UCL) a ETH Zurich. S oběma institucemi RECETOX spolupracuje na vybudování Evropského centra excelence pro výzkum lidského exposomu. To, aby spolupráce pokračovala, je pro centrum zásadní. Přerušení aktivního zapojení Velké Británie a Švýcarska do programu Horizon Europe přináší nejistotu do společných vědeckých aktivit. Jana Klánová věří, že evropská vědecká spolupráce bez politických omezení je klíčová a přinese mnoho dobrého nejen na poli výzkumu lidského exposomu, a proto žádá, aby asociační dohody začaly co nejdříve.
Dne 17. května 2004 vstoupila v platnost Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (POPs), představující důležitý mezník globálního úsilí o ochranu životního prostředí. Česká republika, stejně jako mnoho dalších zemí, se stala signatářem dohody a aktivně se zapojila do snah o eliminaci těchto nebezpečných látek.
Přestože se kvalita ovzduší v Brně a Jihomoravském kraji díky fungujícím opatřením dlouhodobě zlepšuje, k limitům stanoveným Světovou zdravotnickou organizací mají město i krajještě daleko. Potvrdili to vědci a vědkyně z Ekonomicko-správní fakulty, kteří se ve spolupráci s centrem RECETOX z Přírodovědecké fakulty věnují měření škodlivin v ovzduší.
