Česká republika stojí od června 2022 v čele Rady Evropské unie a k úspěchu českého předsednictví přispívá i Masarykova univerzita, která zorganizovala v Bruselu vědecké sympozium Environmentální zdraví v Evropě: Vědecká řešení globálních krizí. „Téma environmentálního zdraví je velmi aktuální a nabývá na důležitosti. Věda musí navrhnout a prosadit opatření řešící naléhavé výzvy, jimž čelíme nyní a budeme i v budoucnosti. I proto mě neobyčejně těší, že Masarykova univerzita ukázala své odhodlání stát v čele evropských iniciativ a výzkumných projektů, jako je nově založená výzkumná infrastruktura EIRENE,“ otevřel vědecké sympozium ministr pro evropské záležitosti a bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Souhlas s Mikulášem Bekem vyjádřil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: „Potřebujeme interdisciplinární vědu, mezinárodní spolupráci a vysoce kvalitní data o zdraví a stresorech, které jej ovlivňují. Centrum RECETOX Masarykovy univerzity je dobrým příkladem instituce dodávající taková strategická data několika národním ministerstvům, evropským a globálním institucím, jako je UNEP nebo WHO.“ Podle Vlastimila Válka není možné řešit komplexní problémy jinak než holisticky.

Současný rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš zdůraznil velký potenciál celoevropské spolupráce na poli vědy a vzdělávání. „Vybudování robustní výzkumné infrastruktury propojující vědu a studijní programy je zcela zásadní pro politické i celospolečenské změny. Masarykova univerzita environmentální rizika nebere na lehkou váhu, což prokázala i svým aktivním zapojením do projektu HERA,“ řekl Bareš. A zároveň vyzval všechny zúčastněné, aby si nenechali ujít diskuzní panely předních evropských expertů k aktuálním tématům.

Diskuzní témata vycházela z Evropské výzkumné agendy 2030 definované v rámci výše zmíněného projektu HERA (Health and Environment Reserch Agenda for Europe). První panel se zabýval vztahy mezi globálním znečištěním, klimatickou změnou, biodiverzitou a lidským zdravím. Nejprve se svou prezentací vystoupil environmentální chemik Martin Scheringer, působící ve výzkumném centru RECETOX MU a ETH v Zürichu. Na něj navázal ekotoxikolog Ralf Schulz z Universität Koblenz-Landau, dánská vědkyně zkoumající vliv chemických látek na endokrinní systém na člověka Anna-Maria Andersson a zakladatel organizace Environmental Health Sciences Pete Myers. Druhý panel se zaměřil na nutnost společenských transformací, bez kterých nebude možné na globální výzvy adekvátně reagovat. Představili se v něm členka Evropského parlamentu Jytte Gutenland, ředitel programu životního prostředí a zdraví Centra mezinárodního environmentálního práva David Azoulay, ředitelka bruselské kanceláře Programu pro životní prostředí OSN Veronika Hunt Šafránková, a toxikolog Åke Bergman z Örebro University. Sympozium bylo otevřeno veřejnosti, a kromě plného sálu jej v přímém přenosu sledovala stovka diváků z Evropy i mimo ni.

Během odpoledního programu se diskuse posunula ke konkrétním krokům směřujícím k větší spolupráci evropských center zaměřených na globální změny, životní prostředí, udržitelný rozvoj a populační zdraví. Účastníci setkání se shodli na potřebě vytvoření mezinárodní platformy, která by plnila nejen funkci think-tanku a pomáhala identifikovat naléhavé problémy a cesty k jejich řešení, ale také napomáhala lepšímu propojení všech hráčů nezbytných pro dosažení transformačních změn: nejen výzkumných a vzdělávacích institucí a poskytovatelů finančních prostředků, ale partnerů z veřejné i privátní sféry.

---------------------------

Vědecké sympozium Environmentální zdraví v Evropě: Věda jako řešení globálních krizí navazovalo na podobnou akci s názvem Chemická expozice a veřejné zdraví konanou v březnu 2022 pod záštitou francouzského předsednictví. Na novou tradici konferencí k aktuálním vědeckým a společenským výzvám v oblasti životního prostředí a zdraví naváže na jaře 2023 Švédsko jako nová předsednická země.